Jak (ne)mluvit o Bohu

Alena nevěří v Boha. Její kamarádka Hanka ano a ráda by jí něco o víře řekla. Jenže má strach, že se jí bude Alena smát, ani neví, kde začít. Naštěstí existují rady, jak o víře mluvit (jak evangelizovat) a přitom druhého nevystrašit.

Každý člověk je na nějaké duchovní cestě. Např. se setkal se situací, kterou nepovažuje za náhodu, jeho spolužák chodí do kostela, dostal kdysi od babičky Bibli nebo vyvolával na táboře duchy... Jenže jak jej přivést na tu "správnou" duchovní cestu?

Takhle NE!

Když Hanka Alenu s notnou dávkou odvahy osloví s krátkou otázkou: „Co si myslíš o křesťanství?“ nejspíš se dočká stručné odpovědi ve smyslu: „Já nejsem věřící, křesťanství mě nezajímá.“ A je po evangelizaci.

Možná se Hanka nedá tak lehce odbýt a bude pokračovat: „To je škoda, já bych ti chtěla říct, co je v křesťanství důležité...“ A Alena ji možná vyslechne, možná ne. Povídání o víře tím nejspíš na dlouhou dobu skončí.

Zásady, které může Hanka využít:

Správné kladení otázek

Místo toho se Hanka může snažit o to, aby šlo opravdu o evangelizační ROZHOVOR. Klíčem je kladení otázek. Nejdřív si může s Alenou jen tak povídat o tom, jaký měla den, co ji potěšilo nebo rozzlobilo, odpovídat na její otázky a postupně budovat důvěru. Při rozhovoru se může zmínit třeba o tom, že byla v kostele na mši svaté nebo o nějaké farní akci. Později se může Aleny zkusit zeptat např. „Setkala ses někdy v životě s něčím nadpřirozeným?“ Alena možná bude překvapená, ale na tuto otázku pravděpodobně zareaguje.

Další rady a zásady najdete v prázdninovém čísle časopisu IN! – dívčí svět.

Více informací a objednávky časopisu: http://www.info.in.cz/