Prázdninové ohlédnutí

ilustrační foto: Zbyněk Pavienský

Byl černovlasý, vysoký, měl modré oči a nastoupil do stejného kupé, ve kterém jsem do té doby otráveně seděla já. Okamžitě jsem mamce odpustila. Teď už se mi cesta od babičky s obrovskou taškou okurek na zavařování nezdála vůbec tak hrozná jako na začátku.

„Týjo, docela se urodilo“, usmál se na mě s pohledem na okurky, které vyčuhovaly z tašky všude kolem. A tak jsme si začali povídat. Cesta nám rychle ubíhala (mně se zdálo, že až moc rychle), ale telefonní čísla jsme si vyměnit stihli :-).  A tak začalo naše dopisování, chatování a telefonování.  Martin totiž bydlel 100 km daleko od nás, takže jsme se osobně potkávali jenom málo.

Blížily se prázdniny a s nimi puťák, tábor, na který jsem se každý rok těšila. S Martinem jsme se domluvili, že pojede s námi...

Dokončení příběhu najdete v zářijovém čísle časopisu IN! - dívčí svět

Více informací a objednávky: www.info.in.cz